Jarní probuzení přírody nám každoročně přináší nejen radost z teplejších dnů a procházek v přírodě, ale také možnost objevovat a sbírat divoké bylinky, které jsou nejen chutné, ale také mají léčebné účinky. V tomto článku se podíváme na deset jarních bylinek, které můžeme nalézt v české přírodě a bezpečně je zařadit do svého jídelníčku.
Sběr
Nesprávným způsobem sběru můžeme bylinky poničit, snížit v nich množství účinných látek nebo si donést domů něco úplně jiného.
Jaké jsou hlavní zásady, když se rozhodneme jít na bylinky, aby bylo vše v pořádku?
Nikdy nesbírej na znečištěných místech jako jsou:
- okraje silnic a cest (sbírej alespoň ve vzdálenosti, kam dohodíš kamenem, dejme tomu nějakých 15–20 metrů)
- železniční tratě
- velké řeky
- pole hnojená chemickými hnojivy a jejich okraje (pokud najdeš pole hnojené přirozeně kravským hnojem, tak můžeš)
- nesbírej bylinky, které neznáš, mohlo by dojít k záměně za její jedovatou sestru
- Národní parky a další chráněná území ze sběru raději vynech
Nejlepší doba na sběr je okolo poledne za suchého počasí. Tou dobou už jsou bylinky oschlé od ranní rosy a nejsou nasáklé vodou. Každá bylinka má jinou dobu sběru, co se ročního období týče, ale obecně platí, že
- kořeny sbíráme v době vegetačního klidu – od podzimu do brzkého jara, než začnou rostliny vyhánět do květu
- kůry také v době vegetačního klidu
- listy, květy a kvetoucí nať podle toho, kdy kvetou
Jaké bylinky si tedy můžeme nasbírat a rovnou sníst?
- Ptačinec (Stellaria media) – Tato nenápadná rostlinka s drobnými bílými květy je bohatá na vitaminy a minerální látky. Mladé listy lze konzumovat syrové v salátu nebo jako špenát. Tradičně se používá k léčbě kožních problémů a zánětů
- Pampeliška (Taraxacum officinale) – Přestože ji mnozí považují za plevel, pampeliška je jedlá od kořene po květ. Mladé listy lze použít do salátu nebo krátce povařené jako špenát. Květy se dají vyrobit sirup nebo víno. Pampeliška má detoxikační účinky a podporuje trávení
- Bršlice (Aegopodium podagraria) – Mladé listy bršlice lze konzumovat syrové nebo povařené. Mají jemnou chuť a jsou bohaté na vitamín C. Bršlice je známa svými protizánětlivými účinky a tradičně se používá při léčbě revmatismu a dně
- Česnek medvědí (Allium ursinum) – Tato silně aromatická bylinka s bílými květy má výraznou česnekovou chuť. Můžeme ji použít jako náhradu za česnek v různých pokrmech, nebo přidat do salátu či pomazánky. Česnek medvědí má antibakteriální účinky a podporuje zdraví srdce
- Kopřiva (Urtica dioica) – Kopřiva je jedna z nejznámějších jarních bylinek, která se dá sbírat už od února. Její mladé vrcholky můžeme vařit jako špenát nebo sušit pro čaj. Kopřiva má detoxikační účinky, podporuje trávení a posiluje imunitu
- Svízel (Galium aparine) – Svízel je lehce hořká bylinka s drobnými bílými květy, která se dá použít jako přírodní očistný prostředek. Mladé výhonky můžeme konzumovat syrové nebo povařené, například ve směsi s kopřivou
- Sedmikráska (Bellis perennis) – Tato roztomilá květinka s bílými a růžovými lístky je také jedlá a má mírně hořkou chuť. Mladé listy lze použít do salátu nebo jako dekoraci pokrmů. Sedmikráska má protizánětlivé účinky a podporuje hojení ran
- Popenec (Glechoma hederacea) – Popenec je aromatická bylinka s fialovými květy, která se tradičně používá k léčbě nachlazení a kašle. Mladé listy můžeme konzumovat syrové v salátu nebo jako koření v polévkách a omáčkách
- Hluchavka (Lamium purpureum) – Hluchavka je jedna z prvních jarních bylinek, která nám nabídne své mladé listy bohaté na železo a vitamín C. Jejich chuť je jemně nahořklá, podobná špenátu. Hluchavku můžeme konzumovat syrovou, vařenou nebo sušenou pro čaj
Kromě těchto bylinek se v české přírodě dají nalézet i další jedlé rostliny, jako je šťovík (Rumex acetosa), divizna (Verbascum thapsus) nebo jitrocel (Plantago major).
